Degradace pud Krkonosskeho narodniho Parku pod vlivem antropickych faktoru

• Autorzy: Wagnerova Z
• Języki publikacji: CS

Abstrakty

CS

V průběhu geobotanických studií modelové oblasti v západních Krkonoších byly podchyceny v půdním prostředí dva protikladné degradační procesy. Na jedné straně v autochtonních půdách, nalokalitách nepřímo antropicky ovlivněných (imisemi), dochází k acidifikaci půdy.V rozmezí let 1968 - 1989 byl podchycen u 100 půdních vzorků průměrný pokles pH rhizosféry autochtonních ekosystémů o hodnotu 0,4 (z průměrného pH 4,5 na 4,1). Na druhé straně na lokalitách přímo ovlivněných člověkem, v okolí komunikací, horských bud a jejich zbořenišť dochází k bazifikaci a eutrofizaci. Tento jev je zapříčiněn používáním dolomitického vápence a melafyrových drtí ke zpevnění komunikací a nevhodně provedenými asanacemi a rekultivacemi alochtonními zeminami. Zvýšené hodnoty pH rhizosféry (až na 7,9), CaO, MgO, P₂O₅ atd. podmiňují výskyt synantropní flóry a vegetační korozi krkonošských ekosystémů.

EN

In the course of geobotanic studies in a selected region in the Western Parts of Krkonoše Mountains, it was recorded in the environment of soil two antithesical processes. On the one side in autochtonous soil, on local position indirectly antrophic influenced by imisis leads to the acidification of soil. In the space of years 1968 - 1989 it was recorded in 100 specimens of soil an average decline pH of rhizosfere autochtonous ecosystems about a value of 0,4 (from an average of pH 4,5 on 4,1). On the other side in the local position the influence of man, in the surroundings of paths and roads, chalets and their ruins leads to basification and eutrofization. This phenomenon causes the use of dolomite dimestones and crus of melaphyr to harden of paths and roads unsuitable use the slem clearance and recultivation of alochtonical soils. Increase of value pH of rhizosphere ( ap to 7,9) CaO, MgO, P₂O₅ etc. condicinal occerrence of synantrop flora and vegetation destroy ecosystems of Krkonoše Mountains.

Słowa kluczowe

PL

gleby; czynniki antropogeniczne; Karkonoski Park Narodowy; degradacja gleb

• Wydawca: -
• Czasopismo: Zeszyty Problemowe Postępów Nauk Rolniczych
• Rocznik: 1995
• Tom: 418
• Numer: 1
• Opis fizyczny: s.369-374,tab.,bibliogr.

Twórcy

autor

Wagnerova Z

• Katedra Biologie, Vysoka Skola Pedagogicka, ul. Vita Nejedleho 573, 500 03 Hradec Kralove, Ceska Republika

Bibliografia

• 1. Ellenberg H. (1992). Zeigerwerte der Gefässpflanzen Mitteleuropas., Ser. Geobot. Göttingen, 18, 77- 153.
• 2. Javorský J. (1985). Chemické rozbory v zemědělských laboratořích., SZN, Praha, 190 - 260.
• 3. Jeník J. (1961). Alpínská vegetace Krkonoš, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku., ČSAV, Praha, 1 - 235.
• 4. Klimo E. (1990). Lesnická pedologie., VŠZ Brno, 1 - 256.
• 5. Kubiena V. (1953). Bestimmungbuch und Systematik der Böden Europas. Stugart.
• 6. Lokvenc T. (1978). Toulky krkonošskou minulostí., Hradec Králové.
• 7. Moravec J. (1983). Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení., Severoč. přír., Litoměřice, příl.l, 1-110.
• 8. Mráček Z. (1990). Lesní hospodářství v Krkonoších., ČSVTS, Praha - Hradec Králové, 1 - 144.
• 9. Musil J. (1981). Přehled vývoje komunikací v oblasti Krkonoš a Podkrkonoší. Opera Corcont., Praha, 18, 105 - 138.
• 10. Mückenhausen E. (1962). Enstehung, Eingeschaften und Systematik der Böden der Bundesrepublik Deutschland. Frankf. a Main.
• 11.Syrový S. et al. (1958). Atlas podnebí Československé republiky. Praha.
• 12. Wagnerová Z. (1970). Rostlinná společenstva Kotelních jama jižního svahu Krkonoše. Mts.(Dipl.Pr., Depon, in Přír. Fak. MU Brno), 1-136.
• 13. Wagnerová Z. (1991). Rostlinná společenstva Kotelních jam a jižního svahu Krkonoše v rozmezí let 1968 - 1990. MS. (Habil.Pr. Správa KRNAP, Vrchlabí). 1 - 272.
• 14. Wagnerová Z. (1994). Rostlinná společenstva Kotelních jam - I. část. Opera Corcont., Vrchlabí, 31, 23 - 35.